P/O Emilián Mrázek (životopis)
P/O Emilián Mrázek letec 311. bombardovací perutě britského Královského letectva RAF .
Narodil se 13.prosince 1920 v Náměšti nad Oslavou v rodině přednosty železniční stanice.Byl to nejmladší za sedmi sourozenců, Karel byl předposlední. Jeho otec byl přeložen a stal se přednostou stanice v Křenovicích na hor. nádraží proto své dětství mohl prožít u nás v Křenovicích. Zde také v roce 1926 začal navštěvovat obecnou školu po absolvování mu rodiče umožnili pokračovat ve studiu na reálném gymnáziu v Bučovicích. V tomto ústavu maturoval 6.června 1939 s vyznamenáním, jeho přáním bylo studovat na technické universitě. Ale přišla okupace a následné zavření vysokých škol. Vývoj ve světě a události v republice jej vedli k rozhodnutí opusti vlast a připojit se k odboji v zahraniční československé armádě.
Překročit ilegálně hranici se mu podařilo až na třetí pokus dne 11.května 1940. Byl internován v Budapeštském vězení, Tolonc-házu, odkud je spolu s několika dalšími dopraven do Jugoslávie. Tam se 24.května hlásí k prezentuje a je přidělen jako vojín pěchoty k čs. Vojenské skupině v Bělehradě. Dne 29.června 1940 je přemístěn do vojenského tábora v Arcu v Sýrii. Zde je přijat do školy pro důstojníky v záloze. Následuje výcvikový tábor v Gadeře v Palestině a pak aspirantský kurz v egyptské Alexandrii kde získává 15.března 1941 hodnost desátníka aspiranta. Jeho snem bylo létání a za vydatné pomoci jeho bratra Karla, důstojníka letectva v té době příslušníka 310. čs. stíhací perutě RAF, se mu to podaří a je přeřazen do odbavovacího tábora Ramlet odkud po moři vyplouvá do Anglie. Cesta mu trvá tři měsíce jelikož jejich loď musí obeplou celou Afriku, protože ve středozemním moři zuří válka.
Do přístavu Glasgow připlouvá 25.července 1941 a ocitá se v čs. depu ve Wilmslow, kde je zařazen v hodnosti vojína letectva do svazků anglického letectva. V jeho sestavě absolvuje základní výcvik a od 20.srpna ještě výcvik pro radiotelegrafisty a střelce bombardovacích jednotek. Po nástupu k 311.čs perutě prodělá krátký vícvik a 1.října je zařazen do její operační letky. Jeho prvním operačním letem bylo bombardování Dűsseldorfu. Od této doby začíná život spojený se strachem se sestřelu, ze smrti kanarádů. Život složený také ze štastných návratů, mnohdy s rozstříleným letounem, strachu z nouzových přistání. Hodnost desátníka získává 19.října a povýšení na četaře letectva je mu uděleno 16.prosince. Poslední bombardovací nálet peruť provedla 26. dubna 1942.
Počátkem ledna 1943 je přeřazen do operačního výcviku u 224.perutě RAF kde se školí pro činnost u pobřežního letectva. Po té následuje další speciální výcvik pro radionavigaci a ovládání palubního radaru. Tento výcvik probýhá od 7.května na základně RAF v Blaulien okres Hampshire . První hlídkový let v rámci Coastal command proběhl 22. května 1942.
Od svého prvního letu nálétal Emilián 208 hodin 16 minut bojové činnosti a prodělal celkem 24 bojových letů nad nepřátelským ůzemím. Největší část svých letů absolvoval nad mořem, kde hlídkovali před nepřátelskými ponorkani a plavidly aby ochránili vojenské konvoje. Za tuto činnost je mu udělena 30.července Československá medaile za chrabrost. V květnu 1943 byla peruť vyňata z bojových operací a místo Wellingtonů Mk.X začíná létat s letouny B-24 Consolidated Liberator GR Mk.III a do boje se perut vrací až v srpnu.
Právě tehdy získává Emilián Mrázek nárok na odpočinek ale těsně před nastoupení na dovolenku je vybrán velitelem perutě Jindřichem Breicetlem do osmičlenné posádky pro první operační let na novém typu B-24 Consolidated Liberator GR Mk.V. Měla to být čest vzlétnout poprvé po dvouměsíčním výcviku. Dne 21.srpna ráno se odlepili dva Liberatory 311.squadrony vedené W/Cdr Breitcetlem a S/Ldr Kordou k celodenní hlídce nad Atlantickým mořem. Při návratu z hlídky jej ale napadla nad Biskajským zálivem skupina německých dálkových stíhačů Messerschmitt Bf 110G-2 od II./ZG 1. v oblasti 49o00' s.š. 07o15' z.d. Letištní telegrafista s posádkou letounu Liberátoru GR.Mk.V, BZ780, O, zaznamenal poslední kontakt kolem 18 hodiny. Když se letou navrátil v předpokládaný čas byly vyhlášeny rozsáhlé pátrací akce. Toto pátrání ale bylo bezvýsledné a osádka Breitcetlova letounu ve kterém byl radiotelegrafista Emilián Mrázek byla prohlášena za nezvěstnou. Válka a moře si vybrali svou krutou dan. Čest jejich památce.
V německých záznamech je zaznamenén úspěch jako Gruppenabschluss, který byl zpravidla přiznáván tenhdy, když se útočící piloti nemohli dohodnout, kdo letoun sestřelil. Naši chlapci se ale nadali zadarmo protože se z boje va stejné oblasti nevrátil Messerschmit Bf 110G-2, W.Nr.6406, S9+GN, od 5./ZG 1, osádka Uffz.George Planer a Uffz. Horst Hofmann. Předpokládejme, že tento letou sestřelili palubní střelci československého Liberátoru.
Osádka Liberátoru GR.Mk.V, BZ780, O,
W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC
F/O František Fencl
F/O Eduard Pavelka
P/O Emilián Mrázek
F/Sgt Michal Pizur
Sgt Josef Felkl
F/Sgt Josef Halada
W/O Vilém Jakš
Za pomoci příbuzných rodiny Mrázků a internetu zpracoval
Jaromír Vrána